Duben 2011

Velikonoce

25. dubna 2011 v 20:14 | Pavka
Ahojky!!!!!!!!! :)
Tak jak jste přežili velikonoce?Já docela dobře až na to ,že mě trochu bolí zadek!!!!!
Ti kluci jsou opravdu pitomí!!!Mají taky brát ohled na holky,né!!Malujem jim vajíčka a bůhví co ještě!!Mě uš to opravdu neba!
No,ale nakonec už konečně máme pokoj.Až za rok.
No takže zítra asi psát nebudu,protože mám příjmačky na Gymnázium.Ale asi večer napíšu.Možná i dřív.
Mějte se hezky!
Pa pa :)

ZÁHADNÁ VIJÍŽĎKA

23. dubna 2011 v 20:16 | pavka a katka


Dnes se na vyjížďku vypravili Shalon a Medisoon.


jeli k jejich oblíbenému místu.Cesta byla dlouhá!! :)


Jeli dlouho a dlouho!


Koně byli moc utahaní!!!takže jim to trvalo dosti dlouho!!! :)


Už se k místu blížili.




POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Dess

23. dubna 2011 v 12:01 | pavka
Ahojky!!!
Jak ste si asi všimli mám nový dess!!
Je od katušky.
Už snad si je bududělat sama .
Já mám novější malování a tam to nejde!!!

zlí kůň

22. dubna 2011 v 9:37 | pavka

TOTO JE OPRADU ZLÉ

TO TO JE TAKZVANÝ DUCH KONĚ KTERÝ BYL TÝRÁN.POTOM OŽIVL A ZMOCNILI SE TO TI ZLÍ (SAMOZŘEJMĚ)TEN ZAKUKLENEC NA NĚM .
CHUDÁKI KŮŇ

koníci (podivný)

22. dubna 2011 v 9:30 | pavka
výte co je zajímamí tydle obrázky:

prosííííííííííííím

22. dubna 2011 v 9:21 | pavka
ahoj sem moc smutná protože mi na blog skoro nikdo nechodí.
je to škoda.
já vím že moc nepíšu ale já zato nemůžu za 1. mám blbího bráchu a máme je den kompl za 2.musím se učit na přímačky!!!!!!
prosím hoďte sem lidičky

tábor

6. dubna 2011 v 13:10 | pavka
Už se těším na prázdniny.
sice nepojedu na koňskej tábor,ale pojedu na taneční.
příští rok snad už pojedu na koňskej tábor.Moc bych chtěla!!!!!
Prostě na tom táboře se moc tancuje a dělaj se tam sapí pitomosti!
Je nejvíc užasnej!
jedu tam 8. až 20. 7.
takže tady nebudu.
Moc se těším.
vím že vám tady říkám žě se moc těším ale prostě se těším!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Schetlanský pony

6. dubna 2011 v 13:06 | pavka
Původ
Shetlandský pony je pojmenován po Shetlandských ostrovech vzdálených asi 160 km na severovýchod od Skotska, ležících na stejné severní délce jako Grónsko. Jinak je jeho původ je nejistý. Dostal se na ostrovy před 3000 roky s norskými osadníky a zde se v drsných podmínkách stal nejmenším a nejotužilejším poníkem na světě. Později se rozšířil do jiných států.

Povaha a stavba těla

Shetlandský pony je inteligentní, avšak tvrdohlavý. Reaguje na správné vedení, proto se nehodí pro nezkušeného jezdce (dítě). Dosahuje výšky v kohoutku od 102 cm do 107 cm, do chovu jsou zařazováni jen poníci do 100 cm[1]. Shetlandští poníci jsou viděni ve všech barvách až na strakáče. Mají malou hlavu s širokým čelem, malýma ušima a poměrně širokou hubou. Silné a hluboké tělo má krátký hřbet a záď je široká. Na svou postavu je velmi silný - je to jedno z nejsilnějších a nejodolnějších plemen vůbec i přes jeho malý vzrůst. Má jisté rovné kroky s vysokou akcí, a to i v hrubém skalnatému terénu.Kopyta jsou malá a pevná. V zimě shetlandům naroste dvojnásobně hustá srst, která je chrání proti mrazivému podnebí Shetlandských ostrovů. Srst má ochranou vrstvu, která brání kůži před namočením - odolává jak dešti, tak i sněhu. Hříva s ocasem je velmi hustá. Tento pony sežere cokoliv, na co přijde; většinou potřebuje rázné zacházení, jinak by se mohlo stát, že bude neovladatelný.

Uplatnění

Shetlandský poník ve zvěřinci zámku Častlovice
Tento pony se dříve využíval v anglických dolech - díky jeho výšce se perfektně hodil k práci v podzemí. Shetlandi se však využívají i dnes v Evropě jako jezdečtí poníci pro děti, nebo se také chovají v cirkusech[2]. Také je uvidíme v spřeženích nebo v mezinárodních soutěžích.


český teplokrevník

6. dubna 2011 v 13:04 | pavka
  • Výška: 165-175 cm
  • Hmotnost: okolo 600 kg
  • Zaměření: parkur, drezúra, všestrannost, rekreace, zemědělství
  • Exteriér: Mírně hrubší hlava, svalnatý krk, vysoko nesený, hřbet široký a dosti dlouhý, mohutné nohy s výraznými klouby
  • Zbarvení: Běžně se vyskytují hnědáci a ryzáci občas bělouši a plaváci, vzácně vraníci i albín(bílá barva,světle modré oko)
  • Povaha: Mírná, učenlivá a vynikající k dětem ale najdou se někdy i horší povahy (plachý, zlý)
U tohoto koně se může objevovat tak zvané rybí oko , což je úplně světle modré oko. U tohoto plemene může dojít k jakékoliv kombinaci barev.Toto plemeno je velmi vhodné na Parkůrové skákání nebo Drezůru. Český teplokrevník patří mezi mírumilovná plemena a krásné koně.
Původ a historie
Chov teplokrevných koní v bývalé Československé republice převažoval nad chovem koní chladnokrevných. Základem chovu se stala zejména teplokrevná plemena z blízkých hřebčínů - Gildran, Furioso a Nonius, na Slovensku i Shagya arab, Dahoman a další. Nemalý podíl měl také původní polský Przedswit. Ke zvýšení mohutnosti a k zušlechtění teplokrevného chovu se do českých zemí koncem 19. století a v prvním období 20. století dováželi oldenburští a východofríští hřebci. Oldenburští koně byli oblíbeni jako koně všestranně užitkoví díky své mohutnosti, kostnatosti a současně také díky svému mírnějšímu temperamentu. O rozšířenosti a oblibě oldenburské krve v té době svědčí fakt, že do roku 1950 bylo v našem chovu zařazeno do plemenitby po čistokrevných oldenburských importech 257 hřebců. Linie založená anglonormanským hřebcem Norman 710 se stala nejlepší a nejoblíbenější. Rozšířila se přes jeho syna Rubica 952 a dále pak přes Rubicovy syny Ruthard 1255, Wittelsbacher 1525 a Waibel 438. Nejvýznamnější z těchto větví byla ta Ruthardova a z ní pocházel hřebec Bystrý (o: 658 Ehlert, m: Furioso IX-25), narozený v roce 1919. Bystrý působil v plemenitbě 19 let a stal se svými 11 syny a 35 vnuky zakladatelem nejrozšířenější oldenburské linie v chovu českého teplokrevníka. Tento hnědák na své potomstvo věrně přenášel pracovitost a tvrdost, ale i některé vady, jako například postoj předních končetin. Při dovozu oldenburských plemeníků docházelo postupně v následujících generacích k úbytku mohutnosti. S tím se stále zřetelněji objevovaly konstituční a exteriérové nedostatky a docházelo také ke ztrátě tělesné harmonie (a to i přes hromadění oldenburské krve v původu českých klisen). Snahou proto bylo vybrat mezi oldenburskými hřebci českého chovu ty jedince, kteří splňovali požadavky na tělesnou harmonii a exteriér. Takovým byl hřebec 80 Vrchňák, který ale nebyl natolik průrazný, aby založil samostatnou linii. Po druhé světové válce se začali dovážet koně hannoverští, anglonormanští a trákénští.
Český teplokrevník hřebčinského chovu vznikl na základě kmenového stáda clevelandských klisen ze zrušeného chovu v Kladrubech a také z klisen z Piberu a Radovce. Hřebci Furioso, Przedswit a Gidran působili jako plemeníci v chovu, po válce se pak objevili i hřebci s oldenburskou krví, hannoverští a také anglonormani. Nakonec se ustálila tři chovná stáda - kladrubské, netolické a albertovské, a homogenizovala se. Po roce 1960 došlo prakticky ke splynutí českého a moravského teplokrevníka - ten byl také vyšlechtěn na základě krve Furioso-Nonius-Przedswit (ovšem za vydatnějšího použití araba Shagya a angloaraba Gidrana). Moravský teplokrevník byl statný kůň. Měřil 162-168 cm a mohl vážit až 650 kg. Část chovného stáda byla po roce 1960 zrušena a v chovu se vydatně uplatňovali krom trakénských a hannoverských hřebců i angličtí plnokrevníci a čeští teplokrevníci (přes 50%), takže došlo k již zmíněnému splynutí moravského teplokrevníka s českým teplokrevníkem.





Český teplokrevník

konečně na blogu

6. dubna 2011 v 12:53 | pavka
Ahojky tak sem tu. mocinky se omlouvám,že se tu dlouho nebyla.
Já sem totiž nemohla na kompl.
Teťka budu mít několik změn,jelikož máme noví(jenom trožku)vylepšený windous 7
tak sem snad budu hcodit víc.
Omlouvám se za to pozastavení!!